Z Wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
|
|
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) |
| Řádka 1: |
Řádka 1: |
| | + | [[Soubor:Egyptske-Pyramidy-Sfinga.jpg|right|300px]] |
| | [[Soubor:Chufuova-pyramida-plan.png|thumb|right|Schematický průřez Chufuovy (Cheopsovy) pyramidy: | | [[Soubor:Chufuova-pyramida-plan.png|thumb|right|Schematický průřez Chufuovy (Cheopsovy) pyramidy: |
| | 1. původní vstup | | 1. původní vstup |
| Řádka 15: |
Řádka 16: |
| | Chufuova pyramida (taky známá jako Cheopsova pyramida nebo Velká pyramida) | | Chufuova pyramida (taky známá jako Cheopsova pyramida nebo Velká pyramida) |
| | | | |
| - | Jedná se o největší známou kamennou stavbu vybudovanou v období starověku. Zároveň taky první a současně '''jediný do dnešní doby zachovaný z klasických divů světa'''. Dnes je pyramida pokládána za nejcharakterističtější symbol staroegyptské civilizace. Proto je také jedním z nejvíce navštěvovaných míst při návštěvě Káhiry. | + | Jedná se o '''největší známou kamennou stavbu vybudovanou v období starověku'''. Zároveň taky první a současně '''jediný do dnešní doby zachovaný z antických divů světa'''. Dnes je pyramida pokládána za nejcharakterističtější symbol staroegyptské civilizace. Proto je také jedním z nejvíce navštěvovaných míst při návštěvě Káhiry. |
| | + | |
| | + | '''Největší pyramida na světě''' byla postavena jako hrobka pro egyptského krále (faraona) Cheops (stareegyptsky Khufu) , který vládl v průběhu 4. Dynastie Staré říše (asi 2620-2580 př. n.l.). |
| | + | |
| | + | Jako místo pro svůj projekt si Cheops nevybral královskou nekropoli Dahshur jako jeho předchůdce Sneferu, ale tzv. plošin Giza v pohoří Mukkatam. |
| | + | |
| | + | Staroegyptsky bylo místo nazýváno Akhet Chufu (Cheopsovův horizont). V klasickém starověku se ji řecky říkalo Velká cheopsova pyramida nebo egyptska pyramida. |
| | + | |
| | + | Délka strán je 230 metrů. Původně měla na výšku 147 metrů. Vzhledem k tomu, že sloužila jako lom v pozdějších letech, jejich výška je stále 138,75 metrů. Postavena je přesně v souladu se čtyřmi světovými stranami a rozdíl v délce svých čtyřech stranách je méně než jedna promile. Úhel stěn je 51°50′. Jako stavební materiál byl použit hlavně lokálně vyskytují-se vápenec. Pro některé komory byla také použita žula. |
| | + | Obložení pyramidy se původně skládalo z bílého vápence Tura, který byl téměř úplně odstraněn ve středověku. |
| | + | |
| | + | Původní vchod na severní straně vede do komorového systému, který se skládá ze tří hlavních komor: * Králova komora |
| | + | * Královnina komora |
| | + | * dolní komora |
| | + | V Králově komoře byl faraon pravděpodobně pohřben. Mrtvola nebo pohřební předměty nebyly nalezeny. Pyramida byla zřejmě vyrabována a to nejpozději ve středověku, pravděpodobnější ale za faraónových časů. Funkce každé komory systémů ve Velké pyramidě není jasná. |
| | + | |
| | + | Rozmístění komor pravděpodobně souvisí s vesmírem a odráží náboženskou víru, stejně tak myšlenku zmrtvých-vstání mrtvého faraóna. |
| | + | |
| | + | Na východní straně pyramidy se nachází zádušní chrám, z něhož zůstaly dnes jen základy. Z hráze a údolní chrámu téměř nic nezůstalo kámen na kameni. V přilehlém východním hřbitovu byli pohřbeni příbuzní faraona Cheopse. Patří mezi několik velkých Mastab (hrobek vládnoucích vrstev) hlavně pro své syny a jejich manželky a tři královniny pyramidy, jejichž přiřazení k jednotlivým královen a princezen , ale nemůže být jednoznačně určeno. Čtvrtá menší pyramida sloužila jako kultovní pyramida pro krále. Na západě byl vytvořen hřbitov z menších Mastab, především pro vysoce postavených úředníky. V prostředí Cheopsovy pyramidy bylo objeveno sedm lodních jám, dvě z nich stále neporušené a zapečetěné. Králova loď byla zrekonstruována ze 1224 pozůstalých částí. Od roku 1982 je vystavena v muzeu lodí. Význam královských lodí dosud není jasný. Možná se nějak vztahují na pohřeb nebo nějaký posmrtný život. |
| | + | |
| | + | Již starověcí historici se zabývali Cheopsovou pyramidou, zejména Herodotus z Halikarnasu, který žil více než 2000 let po stavbě pyramid. Jeho informace přišla částečně z pochybných zdrojů a napsal ji z hlediska Řeků. V 15. století byla oblíbeným cílem evropských turistů a od 18. století výzkumných expedic. Pozdější výzkumy Flinders Petrie, zakladatele moderní egyptské archeologie, vyvrátily řadu mýtických představ. V poslední době byla zkoumána především královnina komora. |
| | | | |
| | == Adresa == | | == Adresa == |
| | + | |
| | + | Gíza, Káhira, Egypt |
| | | | |
| | * 29°58′45.03″N 31°08′03.69″E | | * 29°58′45.03″N 31°08′03.69″E |
| | | | |
| | [[Kategorie:Egypt]] [[Kategorie:Atrakce v Káhiře]] [[Kategorie:Atrakce v Egyptě]] [[Kategorie:UNESCO v Egyptě]] [[Kategorie:UNESCO]] [[Kategorie:Divy světa]] | | [[Kategorie:Egypt]] [[Kategorie:Atrakce v Káhiře]] [[Kategorie:Atrakce v Egyptě]] [[Kategorie:UNESCO v Egyptě]] [[Kategorie:UNESCO]] [[Kategorie:Divy světa]] |
Aktuální verze z 3. 4. 2014, 19:57
Schematický průřez Chufuovy (Cheopsovy) pyramidy: 1. původní vstup 2. nový vstup 3. sestupný průchod 4. tunel sestupný 5. dolní komora 6. vzestupný tunel 7. Královnina komora 8. horizontální tunel 9. Velká galerie 10. Králova komora 11. Pokoj bran 12. vertikální tunel
Chufuova pyramida (taky známá jako Cheopsova pyramida nebo Velká pyramida)
Jedná se o největší známou kamennou stavbu vybudovanou v období starověku. Zároveň taky první a současně jediný do dnešní doby zachovaný z antických divů světa. Dnes je pyramida pokládána za nejcharakterističtější symbol staroegyptské civilizace. Proto je také jedním z nejvíce navštěvovaných míst při návštěvě Káhiry.
Největší pyramida na světě byla postavena jako hrobka pro egyptského krále (faraona) Cheops (stareegyptsky Khufu) , který vládl v průběhu 4. Dynastie Staré říše (asi 2620-2580 př. n.l.).
Jako místo pro svůj projekt si Cheops nevybral královskou nekropoli Dahshur jako jeho předchůdce Sneferu, ale tzv. plošin Giza v pohoří Mukkatam.
Staroegyptsky bylo místo nazýváno Akhet Chufu (Cheopsovův horizont). V klasickém starověku se ji řecky říkalo Velká cheopsova pyramida nebo egyptska pyramida.
Délka strán je 230 metrů. Původně měla na výšku 147 metrů. Vzhledem k tomu, že sloužila jako lom v pozdějších letech, jejich výška je stále 138,75 metrů. Postavena je přesně v souladu se čtyřmi světovými stranami a rozdíl v délce svých čtyřech stranách je méně než jedna promile. Úhel stěn je 51°50′. Jako stavební materiál byl použit hlavně lokálně vyskytují-se vápenec. Pro některé komory byla také použita žula.
Obložení pyramidy se původně skládalo z bílého vápence Tura, který byl téměř úplně odstraněn ve středověku.
Původní vchod na severní straně vede do komorového systému, který se skládá ze tří hlavních komor: * Králova komora
- Královnina komora
- dolní komora
V Králově komoře byl faraon pravděpodobně pohřben. Mrtvola nebo pohřební předměty nebyly nalezeny. Pyramida byla zřejmě vyrabována a to nejpozději ve středověku, pravděpodobnější ale za faraónových časů. Funkce každé komory systémů ve Velké pyramidě není jasná.
Rozmístění komor pravděpodobně souvisí s vesmírem a odráží náboženskou víru, stejně tak myšlenku zmrtvých-vstání mrtvého faraóna.
Na východní straně pyramidy se nachází zádušní chrám, z něhož zůstaly dnes jen základy. Z hráze a údolní chrámu téměř nic nezůstalo kámen na kameni. V přilehlém východním hřbitovu byli pohřbeni příbuzní faraona Cheopse. Patří mezi několik velkých Mastab (hrobek vládnoucích vrstev) hlavně pro své syny a jejich manželky a tři královniny pyramidy, jejichž přiřazení k jednotlivým královen a princezen , ale nemůže být jednoznačně určeno. Čtvrtá menší pyramida sloužila jako kultovní pyramida pro krále. Na západě byl vytvořen hřbitov z menších Mastab, především pro vysoce postavených úředníky. V prostředí Cheopsovy pyramidy bylo objeveno sedm lodních jám, dvě z nich stále neporušené a zapečetěné. Králova loď byla zrekonstruována ze 1224 pozůstalých částí. Od roku 1982 je vystavena v muzeu lodí. Význam královských lodí dosud není jasný. Možná se nějak vztahují na pohřeb nebo nějaký posmrtný život.
Již starověcí historici se zabývali Cheopsovou pyramidou, zejména Herodotus z Halikarnasu, který žil více než 2000 let po stavbě pyramid. Jeho informace přišla částečně z pochybných zdrojů a napsal ji z hlediska Řeků. V 15. století byla oblíbeným cílem evropských turistů a od 18. století výzkumných expedic. Pozdější výzkumy Flinders Petrie, zakladatele moderní egyptské archeologie, vyvrátily řadu mýtických představ. V poslední době byla zkoumána především královnina komora.
Adresa
Gíza, Káhira, Egypt
- 29°58′45.03″N 31°08′03.69″E
